Asi také zápasíte denně s problémem, čím ovládat své Lego, Sevu a dřevíčkovo-špalíčkové i jiné hračky, když už je vybavíte motorky a servy a něčím to ovládat chcete, aby vás to hraní bavilo stejně jako vaše děti.
Nejprve jsem používal WeMos moduly se shieldy pro napájení z LiPo akumulátoru a připojení serv. Jako celek je to mrňavá věc obsahující procesor, flešku a schopnost komunikovat po WiFi s programovatelností – třeba – jazykem Lua.
Ale Lua přinášela omezení, které jsem nedovedl překonat a Wi-Fi neumožňovalo super-jednoduše komunikovat mezi moduly i když podpora MQTT je velmi lákavá!
Pak jsem našel micro:bit. Je to malý jednodeskový počítač s omezeným HW vyvinutý BBC pro výukové účely. A má pěkné IDE (Integrated Development Environment) na webu od Microsoftu! Ale téměř skutečně jde o IDE! Editor s doplňováním kódu, debugger, kompilátor s „lintem“ a dokumentace dostupná na jeden klik.
Jen napojení na git mi chybí a škoda, že nelze jednoduše použít vnější editor – takový vim by byl super.
Destička micro:bit jako taková má:
- pár pinů pro vstupy a výstupy – tedy pro ovládání něčeho a připojení čidel,
- 25 LEDek v matici 5×5,
- kompas,
- senzor zrychlení
- a hlavně radiový modul pro komunikaci pomocí Bluetooth nebo vlastním rádiovým protokolem.
A ten druhý režim rádiového modulu je super pro propojení více micro:bitů bezdrátově. Třeba robot a jeho bezdrátové ovládání nakláněním druhé destičky. Prostě jen vysíláte na „kanálu“ zprávy a ostatní destičky na stejném „kanálu“ ji slyší. Ty uvozovky jsou tam kvůli tomu, že jde spíše o identifikátor sítě, než o kanál.
Navíc k micro:bitu existuje velké množství příslušenství pro připojení čidel a ovládání motorů, servomotorků, ledek a displejů. Pár jich také máme, abychom mohli ty svoje Lega, Sevy a další stavebnice rozpohybovat.
Asi je z počtu µ:bitů vidět, že je máme rádi!
Asi spojíme zálibu v téhle destičce a geocachingu a vymyslíme kešku využívající rádiový modul micro:bitu!